Jan Hůla: TOU NAŠÍ KRAJINOU

Jan Hůla: TOU NAŠÍ KRAJINOU

4. 7. 17:00 - 4. 8. 2023 17:00  Městská galerie
Výstava

Výstava bude zahájena mimořádně V ÚTERÝ 4. 7. 2023 v 17 hodin.

Počátkem července bude zahájena výstava obrazů Jana Hůly, který patří k mladší generaci českých malířů.  Narodil se 31. 1. 1986 v Praze. Od raného mládí projevoval vlohy ke kreslení a malování. Svůj talent rozvíjel nejprve ve výtvarném oboru ZUŠ, kde ho ze všech technik nejvíce oslovila malba. Inspirací mu byl jeho děda, který ho naučil základy perspektivy a práci s barvou. Jan Hůla studoval nejdříve v grafické škole v Kolíně a po absolvování talentových zkoušek přestoupil po roce na Výtvarnou školu Václava Hollara do Prahy. Na jeho vlastní malířský projev měli vliv především profesoři ak. mal. Ivan Brtna a ak. mal. Jan Tichý.

V současnosti je členem Sdružení výtvarníků ČR. Má za sebou několik skupinových výstav, z toho čtyři výstavy autorské. Bydlí a tvoří v Českém Brodě. Pracuje jako grafik v reklamní agentuře v Říčanech. Věnuje se také výtvarné činnosti, konkrétně realistické krajinomalbě. Je jedním z řady mladých výtvarných talentů, který čerpá své náměty zejména v krajině. Rád maluje přímo v plenéru tváří v tvář zobrazovanému motivu. Zde vznikají menší plátna, ta větší pak v ateliéru. Fascinuje ho světlo, stín a charakter krajiny. Používá různé druhy pláten a různé způsoby malování k vystižení typu krajiny, které se liší rozmanitou prací se štětci. Nejčastěji zobrazuje krajinu, kterou je obklopen, tedy střední Čechy. Inspiroval se technikou a dílem starých mistrů. Jako příklad uveďme např. Antonína Chittussiho, dle jehož maleb maloval Jan ve svých 12 letech první krajinářské motivy temperou. Od roku 2000 se věnuje olejomalbě. Stejně jako jeho obrazy krajin jsou zajímavá i jeho zátiší nebo portréty. I u těch je pak stejně realistický jak jeho pohled, tak i jejich zpracování.

Společným jmenovatelem obrazů je přítomnost: „Ocitnout se v tuto chvíli na tomto místě“. Každý z jeho obrazů má zvláštní tajuplný nádech, zachycuje kouzlo okamžiku a atmosféru místa. Realismus v tomto podání je více o pozorování než o diktování malby. Jak sám říká: „Vše je v krajině a přírodě již vepsané.“